• DĚKUJI ZA POCHOPENÍ...

Září 2014

Hned zveřejnit....naposled?

26. září 2014 v 20:03 | Amanda |  Má slova a jiné info...
Po dlouhé době vás zdravím,

přestože tohle není můj styl, musela jsem se k tomu uchýlit. Jsou to už dva roky a nějaký ten pátek, co tu s vámi jsem. Když se zpětně ohlédnu, mám za sebou pořádný kus práce. Pravda je ale taková, že (jak už jste si asi všimli) můj blog pomalu, ale jistě upadá...




Dračí doupě - Jak přemluvit princeznu?! (hlasování)

14. září 2014 v 10:59 | Amanda |  Dračí doupě
Zdravím vás,
no, musím uznat, že škola se s námi vážně nemazlí a teprve až v pátek odpoledne jsem mohla s klidem v duši vydechnout.
Vrátíme se tedy opět k dračímu doupěti. Vaše promluvy k princezně byly zajímavé, otázkou je, která vás posune ve hře dál...



Klasické hlasování komentářem, jeden člověk, jeden hlas. Do komentáře uvedete jméno autora promluvy...


Nakloním se k princezně, abychom měly oči zhruba ve stejné výšce.
"A víte vy co? Tak já vás to naučím! Ale nejdříve bych od vás potřebovala pomoct." Měla bych jí říct alespoň část pravdy, není lepší motivace než pomoc mamince. "Královně se udělalo trochu mdlo a já bych jí ráda nějak pomohla." Pokud by v tuto chvíli začala panikařit, jsem připravená začít ji uklidňovat, ale nepředpokládám to. Princezny jsou už od mala vychovávány ke správnému společenskému chování a zachovat si klidnou hlavu k tomu jistě patří. Ale co já vím o životě v paláci? Můžu se klidné plést... "Vy jistě víte, kde bych našla nějaké knihy o nemocech a jejich léčení, že?" Usměju se na ni.


Podíváš se na princeznu. *Královně jde o život, teď musí jít postavení stranou!* rozhodneš se konečně. "Kouzlo bych Vás dokázala naučit, ovšem první se potřebuji dostat do knihovny, abych našla jeden svazek..." záměrně zamlčíš to, že nevíš přesně, jakou knihu potřebuješ. A stejně tak, že jde o knihu o léčení nemocí, nechceš princeznu vyděsit, mohla by začít panikařit, kdyby si domyslela, že nevíš, jak pomoci královně.. "když mi pomůžete, ušetříme si spoustu času a budu tě moc to kouzlo naučit.." slíbíš jí a zčásti doufáš, že se nakonec nějak vyučování princezny vyhneš..


Mile se usměji na princeznu, která mne upřeně pozoruje. "Samozřejmě, že tě to kouzlo naučím! Jen mi prosím nejdřív zaveď do vaší královské knihovny," požádám ji uctivě. Musím Silverny nějak přesvědčit, aniž bych jí řekla, co se stalo s její maminkou! Nechci malou roztomilou princeznu vystrašit. Proto klidným hlasem pokračuji ve lhaní: "Víš, mám dobrou vílí kamarádku, která onemocněla něčím neznámým! Myslím, že odpovědi na své otázky bych mohla najít právě v té knihovně."
Silverny se zatváří poněkud pochybovačně. Trochu se kousnu do rtu. Uvnitř mě bodá svědomí jako ostré nepříjemné jehličky - vždyť lžu, a to navíc princezně! Ale tady jde o něco mnohem důležitějšího - záchranu vílí královny... Musím ji nějak přesvědčit a pokračovat ve svém plánu.
Naléhavě dodám: "Kamarádíme se už od raného dětství. Ale ji před několika týdny chytla strašná bolest hlavy, s níž si ani já vůbec nevím rady! Pořád polehává v posteli... Už by opravdu potřebovala pomoci."
Upřeně hledím na princeznu. Náhadou myslím, že jsem svůj proslov podala celkem přesvědčivě.
Tvář Silvery se rozjasní. Poznám, že mi uvěřila...




"Já vás to kouzlo naučím, ale nejdříve potřebuji vaši pomoc. Královně se udělalo špatně, a já potřebuji jít do knihovny a najít jednu knihu, abych si byla jistá, jaké kouzlo mám použít. Pomůžete mi, princezno?"
Silverny střelí pohledem směrem k mamince, a potom zpátky na léčitelku. V očích se jí objevuje strach, ale přikyvuje a vychází z místnosti.


Majkelina

Z MINULÉ KAPITOLY:
"No-o ano," vykoktáš ze sebe. ,,Ale, víte, já bych měla..." ale opět jsi přerušena ,,Chtěla bych to kouzlo umět," žadoní princezna.

PŘIPISUJI:
"Proč ne?" pokrčíš rameny. "Ráda vás ho naučím. Ale není to vůbec lehké kouzlo. Sice ho znám, ale abych vás ho mohla naučit, musím si být zcela jistá. Potřebuji, abystě mě zavedla do královské knihovny a pomohla mi najít jeden starý svazek."
Nemůžeš jí přece otevření říci, v jakém ohrožení její matka je.
"A pak mě ho naučíš?" zeptá se Silverny s nadějí.
"Ano," slíbíš. "Najdu svazek, v pokojích jejího veličenstva, vaší matky, ho nastuduji a naučím tě ho."
Princezna se chvíli mračí a zvažuje. Bojí se, aby to nebyl stejně planý slib, jako jí dala matka. Nakonec ale přikývne.
"Tak jo. Ale pospíšíš si s tím studováním. Chci se to kouzlo naučit, ještě než půjdu spát."
"Pospíším," slíbíš.
"Křídlo na to."
"Křídlo na to," zopakuješ. Otočíte se k sobě zády a synchronizovaně zatřepete křídly. Šustí, jak o sebe naráží. Silverny se usměje.
"Tak tudy."



Nebudu k tomu mít žádný komentář, i když by se teda pár věcí našlo. Hlasování ukončím přístí týden touto dobou...
Vaše Amanda

Aneb když už bylo angličtiny až nad hlavu...

9. září 2014 v 21:04 | Amanda |  Má slova a jiné info...
Utahaná a nevyspalá, ale živá. :) Tak jsem se vám vrátila...

Ani nevím kde začít, za ten týden se toho událo strašně moc. Bylo to skvělé, moc skvělé na to, abych se zítra vrátila do tvrdé školní reality.

Bloglovin píše 69 článků....no neflákali jste se, to se musí nechat. Začátek školního roku bude poněkud krušný, takže to mi to čtení a komentování bude chvíli trvat....asi déle než obvykle, takže až se vám v dubnu začne objevovat určité pochybné množství komentářů, jsem to já....

Za těch 24 hodin zpáteční cesty v autobuse jsem měla spostu času na přemýšlení, krom marných pokusů o spánek jsem vlastně jen četla a přemýšlela....a věřte, že to nikdy nevěstí nic dobrého...

Ohledně Anglie, je to pozoruhodná země. To si takhle prostě jedete v buse, pak se najednou probudíte a zjistíte, že autobus jede po levé straně silnice.
Opravdu je docela pozdě a než bych popsala všechno, co se v tam událo, mohla bych se po zvěřejnění vypravit do školy, nehledě na to, že by se vám to při tom rozsahu sotva chtělo číst. Takže pokud vás něco zajímá, tak se klidně ozvětě do komentářů, v malých dávkách by se to mohlo i lépe číst....a popravdě se mi už moc klíží oči na to, abych něco splácávala dohromady ještě dneska. Ani fotky ještě nemám stáhnuté.... (to se článek ještě objeví...doufám)

Co mě ale strašně mrzí je, že jsem prošvihla křest Sirény. Pokud jste tam někdo byli, tak dejte vědět, jaké to bylo. A samozřejmě se těším na knížku samotnou, sice nevím, kdy budu mít možnost si jí zajít koupit (o čtení nemluvě), ale doufám, že co nejdříve. :)

No, snad je to vše.....Moment, není.....

Děkuji všem, kteří jste se zapojili do Dračího doupěte, padaly tam zajímavé návrhy. :) Ohledně organizace...protože jste všichni projevili fantazii, a protože si myslím, že je to hra založená nejen na fantazii, ale v našem případě i na demokratickém systému, můžeme to udělat následovně, a to, že bych uspořádala hlasování. K dispozici budou všechny návrhy....Všechno ještě upřesním.

Tak, teď už by to mělo být vše...

Vaše Amanda

Citát č. 17

5. září 2014 v 15:53 | Amanda |  Citáty
Zdravím vás,
už dlouho nebyl žádný citát, ale nedávno se mi zalíbila jedna věta.

,, Odvážní lidé možná nežijí dlouho, ale srabi nežijí vůbec."
(Kdo přežije Guatemala)

Co myslíte?

Vaše Amanda

=> Anglie

1. září 2014 v 23:11 | Amanda |  Má slova a jiné info...
Ahojky,
tak je to tady, zítra odjíždím do Anglie, přesněji Londýna. Nemám už moc času, zítra brzy vstávám, takže to zkrátím.

Po dobu co budu v Anglii asi nebudu mít přístup k blogu, takže nebudu obíhat. Většinu článků, které mi chyběly, jsem četla a okomentovala, zbývá už mi jich jen pár....ale nedělám si žádné iluze, po návratu to zase vidím na nějakých 50-60.

Tady se toho moc dít nebude, je tam představený kraťoučký článek, ničeho víc se asi nedočkáte. Každopádně máte ještě dračí doupě. Budu ráda za vaše návrhy a děkuji, že i po těch odmlkách se stále vracíte. :)

2.9 - 9.9. 2014


Neplánuju skákat z mostu, ani se vrhat pod dvoupatrový autobus, takže 9. zřejmě přijedu zpátky.

Tak se tu mějte krásně,

Amanda