Project about blog - 12
12. Ví tvoje okolí a rodina o tom, že bloguješ? Pokud ne, proč? Pokud ano, jak se k tomu staví?
Zdravím vás,
po delší době vám opět oznamuji, že žiju. Vydávám další část projektu od Tewie:
12. Ví tvoje okolí a rodina o tom, že bloguješ? Pokud ne, proč? Pokud ano, jak se k tomu staví?
Jak kdo...o tom, že bloguji moc lidí neví(taky potom podle toho vypadá ta navštěvovanost, že :D)
Z rodiny o tom ví moje sestra a sestřenka. Sestra, protože mi v jednom kuse kouká přes rameno a nedá pokoj a sestřenka, protože mi vždycky sdělí objektivní názor, když jí o to požádám a když má čas...jinak nikdo.
Proč? Těžko říct, snad proto, že by mi mí rodiče mohli vyčítat, co to píšu za hlouposti nebo jak se to proboha vyjadřuju veřejně apod. Myslím, že co oči nevidí, to srdce nebolí.
A z okolí pouze vybraní lidé/přátelé. Samozřejmě Laura, má skvělá kamarádka a spřízněná duše. Potom Paula a občas se tu objeví další pochybné individua jako Manë nebo Eona. :D Jenom občas, takže tohle stejně tak na 99% číst nebudou. ;)
Staví se k tomu celkem pozitivně. Občas od nich čtu pár pěkných komentářů a dostávám nápady na nové články. Dalo by se říci, že jsou mi oporou.
Proč to neví zbytek mého okolí? To je jednoduché. Spousta lidí v mém okolí mě nesnáší a naprosto by mi blogování znechutili, kdyby mi psali nevhodné/vulgární/výsměšné komentáře a ještě mi to omláceli o hlavu v reálu. Ne, děkuju pěkně. Tím nechci nijak zpochybnit to, že se nestydím za svůj názor, jen ať si to každý hezky najde sám a né že ho odsoudí, popřípadně zesměšní jen kvůli toho, že se chce ztrapnit autorku. (Názorný příklad je ten, když Manë na recitační soutěži přednášela mou básničku, uvedla autor neznámý, i když teda ví jak se jmenuju. Učitelce se ta básnička líbila, ale já pochybuji, že by z ní byla tak nadšená, kdyby zjistila, že jsem ji napsala já, ta holka v 3. lavici, kterou tak nesnáší. Taky jsem se setkala s tím, že lidé nevěří, že jsem to napsala/složila já. Už je to tak, společnost odsuzuje a to hodně tvrdými měřítky.)
Tím jsem asi řekla vše, co jsem k tomu měla,
děkuji za pozornost,
Amanda

Ahojky :)
). Spolužáci ví, že píšu, ale nikdy jsem jim nedala adresu, bohužel ze stejného důvodu jakoty.

Mám pocit, že většina těch, kdo píše, je nějakým způsobem odsuzována svým okolím, nebo mají psychické problémy. Chápu, že se blogováním veřejně nechlubíš. Mí rodiče ví že mám stráky, ale oba dva na ně odmítají chodit (naštěstí
Majkelina :)