Ahojky,
je tady další mé zpožděné PPJ. Mé téma znělo Němé ticho. Toho téma jsem pojala formou básně. Je o vězni, který čeká na svou smrt. Poslední dobou mám vážně depresivní náladu. :)
Němé ticho
Společnost mi dělá jen stín,
jen čekám, kdy se z noční můry probudím.
Nemůžu křičet, nemůžu řvát,
co horšího se mi může stát.
Stále bloudím, nevím kam,
stále hledám, jsem tu sám.
Na zázrak čekám v němotě,
mé přání mizí v temnotě.
Nikdo nepochopí mé utrpení,
dokud neskončí ve sklepení.
Dokud neskončí uzavřen,
v chladné místnosti bez oken.
Sedím jako stěna bledý,
svět je pro mě tmavý, šedý.
Se svým životem se loučím,
když na popravčím špalku končím.
Ticho...
Vaše Amanda
To je vážně depresivní, ale já ji mám taky :) Pěkná báseň. :)