• DĚKUJI ZA POCHOPENÍ...

Srpen 2012

PPJ - Abych byla šťastná

27. srpna 2012 v 12:11 | Amanda |  Píšu pod jménem
Zdravím vás,
tak jsem se konečně dokopala k napsání dalšího PPJ, není to zrovna úplně dle zadání, ale poslední dobou vážně nemám důvod, být šťastná. Napsala jsem to formou úvahy, kterou se poslední dobou docela zabývám. Tak doufám, že se bude líbit.

Abych byla šťastná
Co je to štěstí?
Každý si pod tímto pojmem vybaví něco nebo někoho jiného. Co je to vlastně štěstí?

Bohatství?
Pro každého mají peníze hodnotu, ale tato hodnota je opět rozdílná. Někdo si myslí, že štěstí je mít peníze, ale i tomu nejbohatšímu jsou peníze na nic, když nemá zdraví.

Zdraví?
Je tedy štěstí, být zdravý. Ne, každý může být zdravý, ale taky může být sám. Samota je krutá a bolestnější než jakákoli nemoc.

Přátelé?
Ano to je pravé štěstí, mít přátele, ale i přátele nikdy nejsou úplně dokonalí a i když se za přátele vydávají, může to být pravý opak.

Láska?
Pro někoho je láska štěstí v neštěstí, co je to láska. Láska je prý smyslem života, ale ani ona není jen šťastná.

Pravda?
Je štěstí znát pravdu a vědět vše nejlíp, každý chce znát pravdu, ale i lež k životu patří.

Budoucnost?
Vážně chcete znát budoucnost? Ne je to ta nejhorší věc, která může být. Každý bych chtěl znát svůj osud, ale co když není podle vašich představ? Jaký to má smysl. Život je plný otázek, ale já se ptám na tuto….

Co je to vlastně štěstí a jak jej poznáme?


Vaše Amanda

Sbohem Příteli

21. srpna 2012 v 19:54 | Amanda |  Poezie
Zdravím vás,
tento článek je určen hlavně pro čtenáře Poselství Jednorožců.
Vyzrazuje dramatický úsek děje třetího dílu!!!

Tak abych to nějak uvedla. Tato krátká básnička mi proletěla hlavou, když jsem četla kapitolu Sbohen příteli z 3 dílu PJ. Je sice starší, psala jsem ji už dávno a jen náhodou jsem na ni narazila. Moc smutná událost, když naše družinka přišla o Temase. Báseň je překvapivě pojmenována Sbohem příteli, tak tady je:

Sbohem příteli

Sbohem příteli, strážce můj,
chránil jsi mne, stůj co stůj.
Tvá smrt byla ve jménu dobra,
a přispěla k překonání zla.

Věř, že ta oběť zbytečná nebyla,
ale záminka v pomstu se změnila.
V našich srdcích bolest se ozvala,
a touha pomstít se, lákavě volala.

To, že smrt patří k životu,
je jasné jako slunce raní.
A život, vysokou nemá hodnotu,
dokud nepřijde čas umírání.

Sbohem Temasi






Amanda

NÁVOD - Jak napsat špatnou fantasy (v deseti krocích)

18. srpna 2012 v 20:43 | Amanda |  Má slova a jiné info...
Zdravím vás,
ráda bych zde uveřejnila skvělých 10 rad, kterýma by se (NE)měl řídit každý dobrý pisálek. Rady sice nejsou z mé hlavy, ale i tak je ráda představím i na svém blogu. Více naleznete na těchto stránkách: http://spisovatele.blog.cz/1103/jak-napsat-spatnou-fantasy-navod-v-deseti-krocich

Jak napsat špatnou fantasy (návod v deseti krocích)

Krok 1.: Reálie
Nenamáhejte se a použijte staré známé schéma z Pána Prstenů. Aby to nebylo tak okaté, vymyslete Gondoru a Mordoru jiné názvy. Nezapomeňte na přemíru zdvojených souhlásek a přehlásek. Platí čím krkolomnější jméno, tím lepší. Přidejte libovolné množství elfů, trpaslíků, skřetů, draků a jednorožců. Čím víc jednorožců, tím víc fantasy přece, né?

Krok 2.: Hrdina/ka
Krásný, chytrý, okouzlující, náctiletý, s nadpřirozenými schopnostmi. Je vyvolený věštbou a má za úkol spasit svět. Zaručeně musí začít jako dítko chudého rolníka. Nejlepší bude, když jeho vesnici vypálí skřeti a on se potom bude mstít. Skřeti obecně ničí všechno, na co přijdou, a obvykle naprosto bez důvodu. Oni prostě páchají zlo, jenom aby páchali zlo. Oškliví skřeti.

Krok 3.: Hlavní záporňák
Odporný, zlý a krutý černozločernokněřník, který se snaží ovládnout celý svět. Ve volném čase unáší princezny a trhá plyšovým mevídkům hlavičky. Náhodným návštěvám obvykle vykládá, jak je mocný čaroděj a jak teď všichni zemřou muhehe. Objekt určený k likvidaci.

Krok 4.: Ostaní postavy
Nejsou nijak důležité. K hrdinovi do party můžete nacpat nějakého toho hraničáře, elfa, trpaslíka nebo prsatou krasavici. S charaktery těchto individuí si hlavu dělat nemusíte, připadně použijte ty nejosvědčenější klišé. Vymýšlení nových věcí bolí. Dobré je taky vytvořit postavu mocného bílého čaroděje, který bude vaše postavy tahat z průserů, když už si vy nebudete vědět rady. Nikdo neví, proč to ten mág vlastně dělá, ale můžete to zamaskovat tím, že je to bývalý učitel hlavního hrdiny.

Krok 5.: Zápletka
Mocných magických artefaktů není nikdy dost a každý správný černozločernokněžník po nějakém prahne. Na vašem věštbou vyvoleném hrdinovi je, aby mu jeho plány překazil. Samozřejmě při té příležitosti může pobít spoustu ošklivých skřetů. Nemají být tak hnusně hnusní, hnusáci hnusní.

Krok 6.: Gramatika a další zbytečnosti
Tak s tím si hlavu vůbec nelámejte. Žádný váš fanoušek přece nebude řešit nějaká íčka, bude naprosto okouzlen vaším invenčním nápadem! Text zásadně nijak neformátujte, formátování je pro blbce. Všichni sečtelí, inteligentní a světaznalí lidé přece milují dlouhé bloky souvislého čtení.

Krok 7.: Humor a erotika
Nikoho nezajímají, takže to vypusťte. V opačném případě použijte nějakou osvědčenou hlášku z vašeho milovaného filmu. Nepříjemnou erotickou povinnost zase jednoduše vyřešíte souvětím: "Milovali se spolu a bylo to úplně takové, jak se píše v knížkách." Každý přece bude vědět vo co go.

Krok 8.: Délka
Platí čím delší, tím lepší. Každý si přece chce užít vaše sympatiké hrdiny co nejdéle! Rozepište svoji povídku na dlouhatánský román a naznačte pokračování. Pokud vám v polovině první knihy přijde, že už vás skřeti nebaví, přidejte třeba troly. To jsou taky hnusáci hnusní.

Krok 9.: Publikace
Svůj literární počin postupně zveřejňujte na svém blogu. K textu samotřejmě přidejte i spoustu obrázků stažených z internetu. Jsou přece tak hezké! Pokud vám v půlce příběhu dojde nit, nevadí, rozepište si něco dalšího. Hotový text rozešlete do všech známých i neznámých nakladatelství. Pokud vám rukopis nevezmou, není to vaše chyba, ale jejich. Ne každý pozná géniální dílo, když ho má před sebou. Chápejte, oni jen vydávají knížky, ničemu nerozumí! Všichni vám přeci říkají, jak je to skvělé!

Krok 10.: Čtenáři
V potas berte jenom komentáře typu "tohle je mocinky moc hezu, pls hlásni my" a "líííííbíííí", ty jediné mají jakous takous hodnotu, vše ostatní ignorujte. Kdyby se vám náhodou někdo snažil cokoliv vytknout, okamžitě po něm vystartujte a napište mu velice urážlivý mail. Nezapomeňte tomu opovážlivci napsat, jak závidí, jak je hnusný (skřet) a jak vy umíte psát a on tomu nerozumí. Případně mu ještě nadatlujte nepěkný komentář pod článek na jeho osobním webu. Článek samozřejmě nečtěte, podobní škarohlídi píšou jen samé intelektuální bláboly.

Vaše Amanda

Jsem zpátky...

16. srpna 2012 v 19:09 | Amanda |  Má slova a jiné info...
Ahojky,
konečně jsem zpět, trochu se to zkrátilo, na pouhých 12 dní, jsem ráda, že jste si našli zalíbení v mé poezii. Jak tak projíždím blogy, dost jsem toho zameškala. Moc děkuju Majkí za další téma. Prozatím vše :)

Jsem stááášně ráda, že zde vidím nové tváře mých ,,vášnivých" čtenářů a jen tak dál.

Vaše Amanda

Z pohledu jednorožce

15. srpna 2012 v 12:00 | Amanda |  Poezie
Ahoj,
je tady další z mých básniček. Týká se Poselství jednorožců. Je to psané z pohledu ztraceného jednorožce.

Z pohledu jednorožce

Od stáda oddělil se
a od té chvíle,
dobro ztrácí na síle
a zlo probouzí se.

On utíkal a netušil kam,
bál se, nechtěl být sám.
Litoval svého hloupého činu,
hluboko v srdci pocítil vinu.

,,Ach Bílý lve, odveď mě domů"
Tu minul zátaras listnatých stromů.
,,Bílý lve, Bílý lve odveď mě zpátky,
jen zjev se mi na okamžik krátký."

Bílý lev tu však není,
není nikde k nalezení.
Tak běžel dál, dál přes les,
les, za nímž leží Ismires.

V noci mívá zvláštní sny,
že čeká ho příchod princezny.
S nadějí v srdci a s klidem v duši,
uniká zběsile kirlopí kuši.

S nadějí na návrat ke stádu svému,
se vyhýbá s lehkostí útoku zlému.
Další týdny se zlu bránil,
lidské vesnice se však stranil.

Čeká na tu vyvolenou,
na Aranis, princeznu svou.
Tu nadešel den, kdy splnil se mu sen,
ten den, kdy Aranis přišla za svým jednorožcem.

,,Pojď má princezno, pojď jen blíž,
již konečně mě uvidíš.
Pojď má princezno, pojď ke mně
a odveď mě zpět do mé země."

Princezna přichází blíž a blíž.
,,Pojď má princezno, tu jsem již."
Princezna kráčí, nevěda kam.
,,Jen pojď Princezno, už tě mám."

Tu dotkla se jeho čela
a síla dobra do ní vjela.
Konečně došlo ke spojení
a k naději dobra probuzení.

Aranis však velmi slábne,
dokáže to, snad to zvládne.
,,Aranis, Aranis silná buď,
no tak princezno, jen se vzbuď."

Najednou otevřela očka modrá,
je spojena s jednorožcem, strážcem dobra.
Teď čeká je cesta dlouhá.
,,Že vrátím se domů je jen šance pouhá."

,,Ale já věřím, že s princeznou to zvládneme až do konce!"

Vaše Amanda

Úplněk

11. srpna 2012 v 12:00 | Amanda |  Poezie
Zdravím vás,
je tady další z mých básniček, která vypráví o kouzlech úplňku.


Úplněk

Byla noc, ta úplňková,
kdy se sen, se snem hledá.
Vlci vyjí, luna svítí,
bílý měsíc na nebi.

Za úplňku v temné noci,
probouzí se vlkodlaci,
vyjí stejně jako vlci.
Noční hvozdy s větrem šumí,
nastala noc vše se mění.

Půlnoc právě odbíjí,
vlci vyjí a vyjí.
V jejich vytí klid se ztrácí,
odlétají všichni ptáci.

Odlétají dál a dál,
vytí vlčí zní tu dál,
Jasný měsíc se v bledý mění,
končívá již lidské snění.

A bledý měsíc slunce střídá,
záře hvězd již uhasíná.
Úplněk se z nebe ztratil,
jako by tam nikdy nebyl.

Vaše Amanda

Jednorožec

7. srpna 2012 v 12:00 | Amanda |  Poezie
Ahojky,
je tady krátká básnička. Píše o jednorožci což vám jistě došlo dle jejího názvu.

Jednorožec

V lese se mihla bílá zář,
krásná a jemná dobra tvář.
Ladná jeho chůze je,
bílý jako závěje.

Blankytné oči a vlnitá hříva,
a jeho ohon jak vodopád stříbra.
Z jeho čela tyčí se roh kouzelný,
silou světla obdařený.

Jednorožec vznešený,
mocí dobra stvořený.

Amanda

PPJ - Němé Ticho

5. srpna 2012 v 12:00 | Amanda |  Píšu pod jménem
Ahojky,
je tady další mé zpožděné PPJ. Mé téma znělo Němé ticho. Toho téma jsem pojala formou básně. Je o vězni, který čeká na svou smrt. Poslední dobou mám vážně depresivní náladu. :)

Němé ticho

Společnost mi dělá jen stín,
jen čekám, kdy se z noční můry probudím.
Nemůžu křičet, nemůžu řvát,
co horšího se mi může stát.

Stále bloudím, nevím kam,
stále hledám, jsem tu sám.
Na zázrak čekám v němotě,
mé přání mizí v temnotě.

Nikdo nepochopí mé utrpení,
dokud neskončí ve sklepení.
Dokud neskončí uzavřen,
v chladné místnosti bez oken.

Sedím jako stěna bledý,
svět je pro mě tmavý, šedý.
Se svým životem se loučím,
když na popravčím špalku končím.

Ticho...

Vaše Amanda

PPJ - Duhová Perla

3. srpna 2012 v 19:49 | Amanda |  Píšu pod jménem
Ahojky,
tak mi do hlavy vlezl takový nápad, jak zpracovat toho téma. Tak hodně zábavy. :)

Duhová perla

,, Mamíííííí" rozbrečela se dívenka. ,,Ještě tohle" prosila. Matka procházela bez zájmu výlohy se zbožím a mířila si to k pokladně. ,,No tak, Karolíno" okřikla ji. ,,Pojď už!" chytila svou dcerku za ruku a táhla ji k pokladně. ,,Ale mami" prosila dál. ,,Co když to nebude dost?" zeptala se a koukla na zboží v košíku. ,,Počítala jsem to, bude to dost." odsekla a nedočkavě přešlapovala u pokladny. Když jí děvčátko opět zatáhlo za rukáv. ,,Mami a co když bude stejná jako minule" vyptávala se zase, ale její matka toho měla akorát dost. ,,Není to jedno" řekla tvrdě a začala dávat zboží na jezdící pás nevšímajíc si své holčičky. Když konečně dorazily na konec a pokladní ohlásila.,, 217 rovných." holčička poskočila radostí a začala tancovat veselý taneček a zpívala si při tom. ,,Jooo, máme to, máme a do kufříku příjde" Pokladní se usmála a dala jí do ruky maličký balíček. Když vyšly z obchodu, děvčáko horlivě rozbalovalo a když uviděla obsah svého balíčku po tváři se jí rozlil úsměv. ,,Je nová" ohlásila a pečlivě si prohlížela skleněnku na které byl z jedné strany vyobrazený Diego, hrdina Doby ledové.

Pro informaci, celý tento článek popisoval akci v Albertu. Pokud máte nákup nad dvě stovky, dostanete skleněnou kuličku s hrdinou z Doby ledové 4 - Země v pohybu. Já můžu film pouze a jen doporučit.



Vaše Amanda

"Poezie", aneb blogy mého srdce

3. srpna 2012 v 13:34 | Amanda |  Má slova a jiné info...
Ahojky,
ještě pořád jsem tady a na rozloučenou jsem složila takovou patlaninu.


Blog mého srdce

Mi milí čtenáři, či čtenářky,
chci vám představit některé úžasné blogařky.
Mají talent, nad který není,
talent, díky němuž se svět změní.

První koho tady mám,
jejíž články dobře znám.
Skvělá témata dává,
pro mou báseň je ta pravá.


Druhá v řadě tady je,
Neara se jmenuje.
Vždy když se ke klávesnici dostane,
do světa fantazie propadne.


A je tady na řadě další skvělá blogařka,
úžasná spisovatelka, básnířka i malířka.
Jistě znáte její knihy,
nad jejím talentem se každý diví.


Kdo je tady, tak jí zná,
občas je pěkně praštěná.
pořád by dělala kusy psí,
s každým tématem si poradí.

Amanda

Touto slokou končím,
tímto se s vámi loučím.
Dlouhé básně nejsou pro mě,
inspirace neroste na stromě.

Tak za 14 dní naschle. :)


Blogy jsou seřazeny podle toho jak mě napadaly a jak se to rýmovalo.
Amanda