• DĚKUJI ZA POCHOPENÍ...

PPJ - Andělský smích II.

31. července 2012 v 8:00 | Amanda |  Píšu pod jménem
Zdravím vás,
je tady Nearou očekávané pokračování mého téma Andělský smích. Tak si to užijte.

Andělský smích
Ulehla na lůžko a už jen sledovala, jak čarodějnice otáčí přesýpací hodiny. Ponořila se do hlubokého spánku a probudila se v zemi šera. Všude pluly stíny duší, které neznala. Musela jednat rychle. Rozběhla se a rozhlížela na všechny strany. Nikde jej neviděla. Najednou ji přepadla pochybnost. Vážně kvůli němu riskuje svůj život? Co když to nesvede? V hlavě jí pořád zněly její slova: Ubohý cit! Obětuješ se pro lásku? Pošetilost!

Nemohla to dostat z hlavy a jako by jí to sžíralo zevnitř. Proč ho chtěla zachránit? Vykonal tolik zla. Nechtěla na to myslet, ale něco jí nutilo o tom přemýšlet. Co by se stalo, kdyby mě tehdy v útěku s Roliandem chytil. Dokázal by se přemoct a neuposlechnout svého pána. Byl to ďábel a tyran jako jeho pán, jako můj otec. Povzdechla si. Sebevědomí ji opustilo, najednou nevěděla co dál. Jako by zapomněla na vše dobré co vykonal. V hlavě měla jen to zlé a kruté.
Tu se kolem ní něco mihlo a ona zpozorněla. ,,Wylle?!" překvapeně vyjekla.

Wyll jí věnoval jeden, ze svých úsměvů a jako by jí četl myšlenky. ,,Paní, nesmíte to vzdát. Myslete na to dobré. Proč se vzdávate života, který jsem pro vás obětoval?" řekl hvízdavým hlasem. Terien bodlo u srdce. Jak mohla být tak hloupá. S úsměvem na něj kývla a rozběhla se znovu.
Teď ji to tu připadalo povědomé. Věděla kde je a už také věděla kde je Sorgan. Přidala do běhu co jí síly stačily a spěchala k Nar'doxu blíž a blíž. Vběhla do věže a ani se neohlídla, věděla přesně kde je. Postupně vystoupala schody, když se ocitla, před dveřmi svého pokoje. Zadýchaně vpadla do dvěří. Seděl na posteli, která v reálném světě byla růžová, měla barvu šedé jako kámen. Seděl tam a zasněně hleděl na její portrét. Jakmile jí uviděl, rozběhl se jí vztříc. Padli si do náruče a dlouze se políbili.

Když Terien se Sorganem po boku kráčela v uličce k Roliandovi, zamyslela se nad tím, co dokázala. Je k neuvěření, že ji i po smrti Wyll zachránil život a ne jen jí. Možná se jí to jen zdálo, ale to se asi nikdy nedozví. Ale jedno věděla. Wyll byl oddaný přítel a slíbila si, že mu každý den přinese na náhrobní kámen snítku bílých lilií, protože jen díky němu si mohla znovu poslechnout Sorganův hlas a jeho andělský smích.

Konec!!!



Tento článek je věnován tobě ,Nearo, a jen díky tobě došel dobrého konce.
Obrázky jsou tvorbou Michaely Burdové. Více na: http://burdova-michaela.blog.cz/

Vaše Amanda
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neilin/Aranis Neilin/Aranis | Web | 31. července 2012 v 8:36 | Reagovat

krásné :-D  :-D  :-D

2 Majkelina Majkelina | Web | 31. července 2012 v 9:06 | Reagovat

Ahojky :)
To je paráda. Mě osobně přijde nedokonalejší ten poslední odstaveček, kde se Terien zamýšlí. Mám ji dost ráda. :D Jen tak dál. Píšeš úžasně.
Majkelina :)
PS: Ta Neara se nějak ujala, že? ;-)  :D

3 Amanda Amanda | 3. srpna 2012 v 12:41 | Reagovat

Moc děkuju. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama